Znám hodně lidí, kteří lítají od čerta k ďáblu, pracují od nevidím do nevidím a výsledek žádný nebo stále neuspokojivý. Pokud chcete být úspěšní v tom, co děláte, musíte být jednak nastaveni na úspěch na to, co chcete, ale také musíte nalézt tu správnou motivaci. Není totiž motivace jako motivace. V zásadě se dnes rozlišují 3 druhy motivace: vnější, vnitřní a motivace cestou.

Vnější motivace

Jednoduše řečeno, cukr a bič. To je běžný typ zaměstnání, kdy splníte úkoly, dostanete mzdu, případně odměnu, když jste lepší (nefunguje bohužel vždy), naopak když něco zkazíte, přijdete o práci, nebo o bonusy. Stejné je to i ve škole, jednička nebo pětka. Jak všichni víme, tohle příliš fungující motivace není. Protože je hodně lidí v zaměstnání nespokojených, protože na ně působí tento druh motivace, což málokoho dlouhodobě uspokojuje.

Vnitřní motivace

Vnitřní motivace už je jiný kalibr. To je motivace, která nám způsobuje nějaké potěšení, radost. Což už napovídá tomu, že na tomto tipu motivace se dá nějaký ten pátek fungovat. Tato motivace je velmi důležitá, je totiž postavena na konkrétních cílech. Takový ten pocit, když se pro něco rozhodnete a těšíte se, až si to splníte. Je jedno jestli to je koupě nového auta, vysněného bydlení nebo vytvoření něčeho užitečného. Člověk před sebou vidí cíl a snaží se ho splnit, což ho činí šťastným. Má to ale jednu nevýhodu, splnění cíle nás většinou uspokojí pouze v tom momentě. Nevydrží nám ten skvělý pocit nadosmrti. Tak si musíme rychle stanovit další cíl, abychom měli za čím jít.

Motivace cestou

Někdo této motivaci říká motivace vyššího smyslu, mě se líbí jednoduše motivace cestou. Tato motivace, jak název napovídá, je postavena na tom, že nás naplňuje a baví cesta, na kterou jsme se vydali ke splnění našich cílů. Máte před sebou nějaký cíl, ale naplňuje Vás ten proces tvorby toho číle. A teprve v tomhle momentě, můžete dělat něco s vášní, můžete být šťastní i když jste svůj cíl ještě nesplnili, protože vás to prostě baví a naplňuje. Jak tento typ motivace napovídá, je dost zásadní a podle mě nejdůležitější. Nicméně bez cílů, tedy vnitřní motivace, to také nejde.

Ideální tedy je skloubit oba tyto typy dohromady. Pak víme, kam jdeme, respektive kam chceme dojít, ale zároveň nás baví i cesta, po které jdeme. Výsledek na sebe potom nenechá dlouho čekat, a hlavně jsme mnohem uvolněnější a radostnější.

 

Pokud se Vám naše články líbí, staňte se fanouškem naší stránky na facebooku a žádný zajímavý článek už Vám neunikne.